Dobrodružný listopad

20. listopadu 2016 v 13:00 |  Kňučení
Na začátku měsíce jsem se začala těšit na Vánoce, a to tak, že hodně. Jen na to ještě bylo moc brzy, první dny se vlekly a zdálo se, že advent je ještě strašně daleko.
A pak se cosi stalo, a najednou do první advnetní neděle zbývá už jen týden, blíží se předvánoční slet, pečení cukroví, balení dárků a všechny tyhle pěkné věci.
Nejvíc se těším, až budu celý prosinec nosit svůj blikající svetr.

Minulý týden nasněžilo. Už si ani nepamatuju, kdy ten Martin naposledy skutečně vytáhl bělouše a přijel, letos však přijel už s pedstihem a v pátek patrně trénoval na dostihy, jak moc sněžilo.
Musím přiznat, že jsem z této události nejprve neměla takovou radost, jak by si asi zasloužila, a myslela jsem, že to bude taková ta slizovatá věc, která se hned přemění na bláto, na víkend ovšem přišel mráz a sluníčko a bylo skutečněkrásné zimní počasí.
V sobotu jsme byli na výletě v Plzni, trochu se podívat po obchodech a taky do kina na film Doctor Strange. Nebyla jsem z toho tak vedle, jak jsem čekala, každopádně se na to ale koukalo moc dobře.
Nadšenější jsem však byla ze Santy, kterého měli vystaveného v Hornbachu, byl boží.
V neděli jsem pak vyrazila s máti do jedné vesnice tady poblíž, kde byla pouť a její známá tam měla výstavu obrazů. Netušila jsem, že jsou poutě ještě v tuhle roční dobu, vždycky jsem je měla spojené s létem a bylo zvláštní koukat na houpačky a kolotoč pod zasněženým kopcem. I přes ten mráz to bylo moc fajn, trochu jsme si s mámou zašopovaly u stánků a paní malířka vypadala jako profesorka jasnovidectví.


V pondělí se dostavily obávané vichřice. Nemám je ráda, vlastně se jich dost bojím, odnášejí věci, se vším bouchají, není v nich nic slyšet, porážejí stromy a zneklidňují zvířata, a když se k nim přidá déšť nebo dokonce déšt se sněhem, jako tomu bylo v úterý a ve středu, je to ten největší hnus, jaký může počasí vytvořit.

Zároveň s vichřicemi jsem přišlo obrovské natěšení na Fantastická zvířata a kde je najít. Nepamatuju si už, kdy naposledy jsem se na něco takhle strašně těšila; těch pět dnů uteklo snad nejpomaleji za několik let a v pátek jsem radši ani nepouštěla internet, protože bych skrze různé reakce byla ještě nedočkavější.
V pátek večer jsme vyrazili, se sestrou a bratrem a s naší máti. Po šesti letech jsem byla v domažlickém kině, a celkově jsem si to i přes kopající děcko za námi hrozně moc užila. Připadá mi, že ten Harryho svět a příběhy, s nimiž jsem vyrostla, vyrostly se mnou, rozrostly se o věci, které se mi začaly líbit během těch let, takže mi to celkově nesmírně sedlo a těším se, až se na to budu moci podívat znovu.


Superúplněk.

Včera večer jsem byla na návštevě u našich, s bratrem jsme konečně dokoukali Gravity Falls a pak jsem tam ještě chvíli zůstala. Máma najednou zahlásila, že mi musí ukázat něco skvělýho, načež přiběhla s nadšeným výrazem a nesla přesně ten stejný kufr, jako byl ten kouzelný ve filmu. Sice neobsahoval kouelné tvory, ale byla tam kuchařka z roku 1941, ručně psané recepty z té doby a pár obrázků a vyšívaných deček a podobné hezké věci. Ukázalo se, že jí ty věci donesl známý, jehož známá pracuje v pražském Národopisném muzeu, aby je mohla dát své známé do chodského muzea.
Ovšem ten kufr si rozhodnopádně necháváme.
Máma je stejně hustá, že tyhle naše mánie vždycky podporovala a podporuje je i teď.

Super je, že teď nenastane ta prázdnota, která váš život pohltí, když se na něco moc těšíte a pak to najednou není, protože je pořád na co se těšit.
Objednala jsem teď ještě pár vánočních dárků, včetně něčeho pro sebe. Asi je to trochu blbý zvyk, ale když už jsem v tom nakupování a vím, že nikdo neví, že bych tuhle věc mohla chtít, proč si to rovnou nekoupit taky, že. Co se mi na tom ale moc líbí je to, že se s tím nemůžu nikde pochlubit, a vlastně nemůžu říct víc věcí, protože bych tím mohla prozradit, co se chystám nadělit. Je to napínavé.
Taky se mi líbí, když mi chodí maily z e-shopů, rozbalování balíčků a prohlížení těch věcí a taky to, že už nekupuju dárky jen pro rodiče a bratra.
Neumím to říkat přímo, ale jsem strašně ráda za všechny lidi, kteří jsou mi nějakým způsobem blízko.

Každý rok, když přijde období tmy a dlouhých večerů, plánuju si, jak toho využiju a podívám se na filmy, na které mi přes léto nezbývá čas. Nikdy mi to příliš nevychází, letos se mi ovšem daří trochu napravit. V rámci čekání na Fantastická zvířata jsem skoukla všechny Pottery od třetího dílu výš, animovaného Malého prince z loňska, což bylo velmi milé překvapení, sladké If I stay, což se mi líbilo víc než Me before you, pokusila jsem se o Dark shadows a Pátou vlnu, ani jedno mě však příliš nezaujalo, a taky Bídníky z roku 2012, abych si doplnila mezery ve vzdělání (a jak se mi ty téměř tři hodiny zdály děsivé, nakonec jsem čas přestala vnímat, jak mě to bavilo).
Jen jsem přes všechny filmy nějak zapomněla, že jsem vlastně začala sledovat Class, tak to budu muset dohnat. Možná.

Taky jsem dostala svoji první Monster High panenku, konečně jsem si vytvořila místo na vystavování fotek (když si toho všiml Blonďák, prohlásil: "To tady provozuješ nějaký voodoo?"), bratrovi se rozmnožilo morče, přišly mi jednorožčí náušnice a slunce ukázalo, že ještě existuje, a vyhnalo mozkomoří počasí.
Svět je fajn místo.

 


Komentáře

1 Bianca Bianca | Web | 20. listopadu 2016 v 13:29 | Reagovat

že blikajúci sveter ♥ a u nás sa inak ten superspln akosi neobjavil moc :D a na Vianoce sa neskutočne teším ♥ :3

2 Sakura Minamino / Tweedledee Sakura Minamino / Tweedledee | E-mail | Web | 20. listopadu 2016 v 14:38 | Reagovat

Ten listopad nějak moc rychle utekl ... mám pocit, že jsem narozky měla před chvílí, a ono už je to víc jak čtrnáct dní. :'D

Ale vzhledem k tomu, že to většinou bývá takový ne zrovna přívětivý měsíc, hlavně kvůli tomu počasí, jsem ráda, že pro tebe byl takhle fajn. :3

3 Majka Majka | Web | 21. listopadu 2016 v 13:09 | Reagovat

A je to tady, Vánoce, Vánoce přicházejí, už se to všechno chystá....

4 Lucille Daryl Lucille Daryl | Web | 24. listopadu 2016 v 7:46 | Reagovat

To já listopad téměř nepostřehla..:D Přijde mi, že teď začal. A přitom už končí.

Jinak, já taky běžně koupím i nějaký ten dárek pro sebe, ačkoli se snažím spíš šetřit na dárky pro ostatní.. Ale vždyť je to nakonec jedině dobře, že se máš ráda a nadělíš i něco sobě. :)

5 Hanyuu Hanyuu | Web | 25. listopadu 2016 v 21:53 | Reagovat

Vy máte v Domažlicích pyramidy? :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Oblíbenci: