Červenec 2015

Otvírám blog.cz...

28. července 2015 v 22:07 Kňučení
...s takovým tím nutkavým pocitem, že musím něco napsat, není podstatné co, prostě něco, protože hrozně chci. Nejspíš se vám to také někdy stalo.
Potíž je v tom, že není moc o čem psát. Tak nějak si pluju, mám se fajn, a nic dobrodružného ani jinak akčního se mi neděje. Nicméně jsem děvče šikovné a když zapátrám v paměti, určitě na něco přijdu!



Hanyuu a spol. in rýl lajf

23. července 2015 v 12:26 Výletník
Když jsem přemýšlela, co a jak napíšu do tohoto článku, nějak jsem si vzpomněla, že to někdy touhle dobou budou zrovna dva roky, co jsem se doma začala cítit opuštěně, objevila jsem blogy, mezi nimiž mi jich bylo pár velmi sympatických, včetně toho, který patřil jedné zmijozelské čarodějce. Psala tam tenkrát o tom, jak u ní byla Kelly, a mě se to hrozně líbilo a přála jsem si něco podobného jednou taky zažít. A teď se mi to podařilo! Možná to mohlo být už minulý rok, kdybych nebyla divná, avšak to už je pryč a nemá smysl se tím dál zaobírat. Hlavní je, že jsem to překonala, a mohla jsem tak začít jeden moc fajn víkend, který, jak doufám, zdaleka nebyl poslední.



Hit the road!

16. července 2015 v 17:13 Kňučení
Poslední dobou se pro mě internet scvrkl na Twitter, Ask a Skype a sotva si vzpomenu, že taky existují nějaké blogy a že jeden z nich je můj. Neshledávám to úplně špatnou věcí, protože je léto, venku je fajn a je potřeba si to náležitě vychutnat, jelikož to všechno utíká přímo hrůzostrašně.

Dny plynou v takovém mírném, pohodovém duchu a neděje se nic, z čeho by vznikaly nějaké husté napínavé storky, o nichž by se dalo psát, a fangirlící výlevy raději umisťuju na ty sociální sítě (a že těch dojmů není málo, ne ne).




Malé radosti jsou vždycky fajn

8. července 2015 v 10:53 Kňučení
Mohla bych se utápět v depresivních náladách a měla bych k tomu poměrně logický, minimálně skutečný důvod, ale nic takového se mi neděje. To přijde, až bude všechno v pohodě a začne třeba pršet, nebo až má chorá mysl vytvoří nějakou schízu. Copak nějaký vyplavený dům, to je houby důvod.
Když jsme tu v sobotu plavali, vypadalo to hrůzostrašně. Nicméně při vší smůle se ukázalo, že problém má poměrně snadné řešení, které ani nevyžaduje vystěhování, takže se vlastně nic moc nestalo.
Pořád se mohly stát mnohem horší věci než domácí potopa.
A pořád je na světě spousta malých velkých věcí, ze kterých se člověk může radovat.



Sluneční fotky

5. července 2015 v 19:36 Momentky
Západy a východy slunce jsou fascinující přírodní jevy. Každý den jiné a každý den krásné, takže se musí fotit, a to co nejvíc!



31 Day blog challenge: Den devátý

3. července 2015 v 16:39 Čelindže
Čeho se nejvíc bojíš?

Oblíbenci: