Listopad 2013

Nešlo odolat...

30. listopadu 2013 v 19:39 Na koukání
Tohle jsem si nemohla nechat pro sebe, prostě nemohla, když jsem se tady tomu hrozně smála :D


Velká blogová revoluce

30. listopadu 2013 v 11:17 Kňučení

Jo, a taky jsem lezla po tumblr. a našla jsem spoustu skvělých věcí, kterými si můžu zamořovat blog :D

Zase jsem trochu tunila, zas to není úplně ono, ale už mě to nebaví, tak to prozatím zůstane takto.

Hlavně se chystám udělat trochu zmatku a opět si změnit přezdívku, neb se mi ta stávající zase znelíbila. Sice mi mé oblíbené čarodějky řekly, že je to v pořádku, že mi přezdívka musí sedět a tak je třeba to zkoušet, dokud to nebude ono, ale stejně si připadám jako debil. Což ovšem není nic nového. Takže od zítra, aby to případní návštěvníci stihli zaregistrovat, budu vystupovat jako Lowri. Vyhodil mi to nějaký Fantasy name generator už dávno (teď ho zaboha nemůžu najít), jenže tehdy mi to nepřipadalo dostatečně husté. Ale to je jedno, teď se mi to prostě hrozně líbí. Jen už raději neříkám, že je to poslední verze.

Venku je spousta sněhu a brzy budou Vánoce. Jdu si udělat čaj a koukat na An Adventure in Space and Time, na což mě navedla Kelly a tímto jí děkuju, protože mě existence té věci překvapivě úplně minula.



Bez domácího dobytka by to nebylo ono

28. listopadu 2013 v 11:41 Kňučení
Prej že nějak blbne blogísek, jak jsem si stačila všimnout. Tak nevím, jestli se mi to vůbec zveřejní, jak má, ale to je celkem jedno. Je čtvrtek, já nemusím tolik spěchat, za okny se chumelí a já mám strašnou chuť zase napsat něco o tom, co se mi aktuálně děje. A nezastaví mě nic, ani rozbitý blog!

Doktorův den

25. listopadu 2013 v 9:46 Kňučení
Vy, kdož koukáte na Doktora Hů, viděli jste výroční speciál?

Vzhledem k tomu, že jsem na ten slavný den téměř zapomněla, jsem žádná velká těšení se a očekávání neprožívala. Jen jsem byla tak nějak zvědavá, včera jsem si to stáhla a večer jsem se hezky v klidu a teple po ulítaném víkendu podívala.
A jsem z toho celá hin, jak se říká v místních končinách. Zkrátka nemám slov. Třináct Doktorů pohromadě, co k tomu taky dodávat?


Každopádně mi to při včerejšku úžasně zlepšilo náladu, která stále přetrvává. Probudila jsem se do mrazivého, jasného, lehce zasněženého rána s pocitem, jako kdyby měl zítra být Štědrý den.
Jenže mi zase pozdě, ale přece, něco secvaklo, a já nevím, jestli letos budu mít Vánoce tolik ráda. Stane se totiž jedna věc, kterou si jednoduše zkrátka hrozně, hrozně nepřeju.


Protože mi to bude hrozně líto. Takže buďto budu výt jako blázen a truchlit, nebo mi to ve světle vánočního stromečku nebude připadat tak strašné, a nebo na to zase skoro zapomenu. Ale co. Jsem u devátého dílu sedmé série, a stejně jsem na to strašně zvědavá :)

Nicméně ten pán mi bude chybět.

Přesně tohle jsem si nepřála

24. listopadu 2013 v 13:44 Kňučení
Mám na mysli nedostatek tepla a slunečního světla. A taky ty věčné mlhy, mokro a bláto. Když už zimu, tak se sněhem, protože je světlý a díky němu je všechno takové hezčí. Jenže ten náš zatracený mrňavý sát leží tak debilně, že většinu roku je venku právě takhle šedivo a hnusně. V důsledku toho jsem otrávená, nic moc mě nebaví a netěší a jsem častěji smutná.

Tak nějak to teď se mnou vypadá, nebo ta situace minimálně hrozí. Ovšem i přesto jsem na tom mnohem lépe než loni.


Nachystejte květináče, na Vánoce jsem zpátky

22. listopadu 2013 v 18:18 Kňučení
Je zvláštní, jaké věci člověka napadají ve stavu na pokraji vyčerpání, kdy kolikrát ani pořádně nevíte, co děláte a říkáte. Bylo by zajímavé si to zapisovat, ale to je bohužel neproveditelné. Tento stav totiž trvá nonstop už od pondělí, a za tu dobu se mi tatkto prohnala hlavou strašná spousta věcí. Nicméně vstávat ve tři ráno není vůbec, ale vůbec nic hezkého ani příjemného.
Taky jsem zjistila, že se nic nestane, když na blog dva nebo tři dny nic nenapíšu. Protože ačkoli jsem si tu činnost opravdu zamilovala, nestojí na tom svět. Ale jestliže chci, aby mi sem chodili lidi, nechci to tu nechat jen tak déle než ty tři dny. A tak jsem vytvořila další deníčkový článek obashující různorodé postřehy a dojmy z mého kňučivého života.


Geronimo´s Cadillac!

19. listopadu 2013 v 18:51 Na poslouchání
Nic zajímavého se neděje, všude je takový podivný klid a mě je nečekaně celkem fajn. Zatím, ale nechci být zbytečně pesimistou. Možná až na to absolutně hnusné počasí.

Jen nechci, aby mi to tu nějak hnilo, a tak přidávám jednu skvělou pecku, kterou v poslední době strašně ráda poslouchám a sním při tom o úžasných dobrodružstvích mého alter ega (občas z ní dělám hroznou Mary Sue, jenže koho zajímají nesmysly vířící mi mozkem, že). Ale není to Geronimo´s Cadillac, což je také název jedné mojí oblíbené těžce retro pecky. Jen mi to přišlo jako cool nadpis :D


Bůh hromu a Doktorova invaze

17. listopadu 2013 v 18:02 Kňučení
Tož to bylo tak, úspěšně jsem přežila pracovní týden a konečně přišel dlouho očekávaný opravdu volný víken, vhodný pro výlet. Víkend už je sice zase téměř u konce, ovšem byl skutečně kvalitní a velice příjemný. Zatím smýšlím poměrně optimisticky, na to, že je něděle. Protože mám v živé paměti, jak se mi ten minulý týden zdál v pondělí nepřekonatelně hrozný a dlouhý a najednou byl pátek. A taky to, že jestliže tu existují takové úžasné epičnosti jako ty, o nichž bude řeč, nemůže být na tomhle zatraceném mudly zamořeném světě tak špatně.
Ale vezmeme to hezky jendo po druhém.


Padá sněch!

15. listopadu 2013 v 10:36 Momentky
Tedy teď už nepadá. Ale padal, už když jsem jela večer z práce, a teď si tak hezky leží všude kolem a mě se to líbí.
Protože první sníh je první sníh a ten mě zkrátka potěší vždycky.
Ovšem nic to nemění na tom, že si moc přeju, aby brzy zase nastala doba tepla, slunce a krátkých rukávů. Fakt moc.


Taky proto nemám ráda lidi.

14. listopadu 2013 v 12:19 Kňučení
Připadám si poněkud opuštěně. Paradoxně, protože jsem v posledních týdnech opuštěná daleko, daleko méně, než jsem snad kdy byla. Jenže tak nebo tak, uplynulý víkend prostě takový opuštěnější byl, z mnoha důvodů, a ten pocit, že zase stojím sama proti všemu a všem, se mě od té doby drží pořád. Někdy jsem úchyl a taková situace se mi líbí, ovšem teď zrovna moc ne. Ale bude líp. Minimálně v ten nadcházející víkend určitě.
Oblíbenci: