Život s koňmi, pracovní proces a to ostatní

17. října 2013 v 12:19 |  Kňučení
Vážně bych jednou chtěla vymyslet nějaký inteligentní, geniálně vtipný a netřelý název článku. Jenže to je dost těžké, a tak vždycky napíšu to, co mě zrovna napadne. Stejně tomu je i u různých uživatelských jmen a přezdívek. Nebaví mě to vymýšlet, a když potřebuju, nic chytrého mě nenapdane. Tak se většinou rozhlédnu kolem sebe a napíšu první věc, co mě praští přes oči. A tak mi teď adresa mého blogu připadá silně dementní, ale nic už s tím neudělám a vůbec, o tom to přece není.
V pondělí jsem vstávala ošklivě brzy a v dost chmurných myšlenkách. Na náladě mi nijak nepřidalo, že jsem usela pohřbít další chudinku zebřičku. Zrovna tento maličký ptáček byl legračnější než ti ostatní a bylm ůj oblíbený, tak mi tato nešťastná událost docela zkazila den. Navíc jsem si musela zajet do města nakoupit a ve dvanáct zase do práce, takže jsem ani pořádně neviděla konice, z čehož jsem byla také mrzutá.


Už je to zase doba, kdy je ošklivé počasí a příliš tma a nelze každý den projet mé kobylky tak, jak by potřebovaly. Předešlé dny jsem musela chodit dřív do práce, a tak jsem stíhala odjezdit každý den jen jednu. Těšila jsem se na dnešek, že budu mít pořádně čas. Jenže už k ránu mě vzbudilo dunění větru a deště. Za oknem se ohýbaly stromy a já už jsem začínala tušit průšvih. Nicméně oblékla jsem si svých pět vrstev a vydala jsem se ven. Chvíli jsem tam vydržela, ovšem zase jen na jednu konici. Bylo asi pět stupňů, ledový vítr foukal jako blázen a do toho drobně pršelo. Než jsem si přes louku došla odchytit koně, měla jsem v botách rybník a přes brýle jsem skoro nic neviděla. Sice nejsem z cukru a alespoň na chvíli každý den ven jdu, minimálně tak, abych těm zvířatům dala žrát a pít, ale takové počasí mi opravdu vadí. Ještě neumírám zimou, ale všechno je takové mokré a slizké, venku to všude klouže a koně bývají takoví rozdovádění. Takže se tak jako tak nedá nic moc dělat, abychom si nějak neublížili. V tomhle je možná zase lepší, když je sníh. Každopádně ale nastala doba zhoršených podmínek, nouzových plánů a tloustnoucích koní. A to se mi vůbec nelíbí.

Fascinuje mě, jak už teď bývá brzy tma, ale příliš nadšená z toho také nejsem. Bude hůř. Připadá mi totiž, že těch dlouhých letních večerů bylo letos nějak málo. Že přece ještě není vhodná doba na to, aby se stmívalo takhle brzy. A musím zjistit, proč je letos úplněk o dva týdny dříve než loni. O tom, proč si pamatuju, kdy byl loni úplněk, se chystám napsat právě za dva týdny.

Svého rozhodnutí jít místo dalších studií po maturitě raději pracovat stále nelituji. Ale nic mi nebrání v tom říct, že fabrika je prostě naprd a naprostá většina lidí tam jsou debilové. Sama sebe sice nepovažuju za nějakého génia, ani se nepovyšuju nad ostatní (a v dané situaci nemám proč), ovšem je fakt, že jsem jistě chytřejší než ta debilní většina tam. Ono co se dá čekat, je to fabrika a tak se tam sbírají kdejaké pochybné existence nebo lidi, keří se napoprvé ani nevyučili kadeřnicí nebo tak. Také jsou tam až na pár výjimek samé ženské, takže drbárna jako blázen. Koukají na Ulici a Prostřeno a podobné kraviny, poslouchají rádio Blaník a řeší samé nesmysly. S nikým se tam moc nebavím a ani nechci. V takové společnosti nemůžu říct nic o tom, na co se dívám já, protože by mě ukamenovali za to, jak jsem divná. I když já už stejně divná jsem. Taky blbá, protože blbové neví, že jsou blbí. Ti se právě za geniální považují, což je taky průšvih. A tak moc nemluvím, na všechny se mračím, nechám je, ať si myslí, co chtějí, a už se nad to umím povznést a nevšímat si toho. Jenže nejsem stroj, a tak to také nejde vždycky. Občas mám chuť tam na všechny zakřičet, ať už se proboha vzpamatují a přestanou kecat. A občas je mi z toho smutno. Rozhodně by ale všichni udělai líp, kdyby se starali jen o sebe a ne o druhé. Já to tak dělám, protože mám dost starostí se svým vlastním životem a nezajímá mě, co dělají ostatní. Tedy ne že bych se někdy na něčím nepozastavila nebo jsme se o tom doma nebavili. O někom si také myslím, že je dovný, ale pouze si to myslím a nechám to být, protože je to jejich život, ne můj. Jenže právě ti idioti si myslí, že spolkli všechnu moudrost světa a že všichni ostatní musí dělat všechno jako oni.
Jenže s tímhle nic neuděláme a dokud nezačneme chovat krávy, lepší to nebude. Zatím si můžu zpříjemňovat pracovní dobu sněním o chování krav. A potřebovala jsem si postěžovat. Je mi teď trochu líp.


Včera mi dorazil balíček z geekshirts.cz, ale k jeho rozbalení jsem se dostala až dneska. A ohromně mě potěšil! Své tričko si až na Vánoce schovávat nebudu, to by byla škoda. Vezmu si jej do Karlových Varů a do Prahy, ať zjistím, jestli se někde přece jenom nenajde nějaký nemudla. Stejně se ale na Vánoce hrozně moc těším, protže i to druhé je skvělé a já jsem příšerně zvědavá na reakci. :)
(Nalevo je můj obrázek, vpravo tem druhý:) Beztak bych si v tom obvhodě ráda koupila skoro všechno :D)

Do Karlových Varů pojedeme asi za dva týdny na The Illusionists. Na to se opravdu moc těším, myslím, že se mi to bude vážně líbit. A do Prahy na koncem listopadu na FMX Gladiator Games 2013. Motorky mě sice nijak moc neberou, ale loni jsme tam byli na Nitro Circus Live a to byl přes mojí počáteční nedůvěru úžasný zážitek. Tohle by mělo být něco podobného, tak si myslím, že to bude dobré. Tak nebo tak, bude velký výlet! Takové akce jsou pro mojí skromnou klidnou povahu stejně lepší něž celá dovolená. A je super, že jsem za poslední rok viděla víc věcí, než za celých dvacet let předtím dohromady. Fakt se na to všechn těším.

Napadla mě zase filozofická úvaha o tom, jaký by byl současný stav věcí a jaká byhc třeba byla, kdybych si ten blog založila dřív. Občas mě takto přemýšlet hrozně baví.

Trochu mě děsí, že mám řed sebou ještě dva pracovní dny, i když už budou kratší. Ale když se nad tím zamyslí, tak je ten děsivý pracovní týden stejně krátký. Víkednd ještě kratší. Asi je vážně blbost kazit si ty krátké dny ještě nějakýmy nesmysly. Ale taky je fakt, že se to líp řekne, než udělá.


 


Komentáře

1 Hanyuu Hanyuu | Web | 17. října 2013 v 14:01 | Reagovat

To trápení s vymýšlením názvů čehokoli moc dobře znám. Proto se často ráda chytám slov z Pirátů z Karibiku, kde jednou někdo pronesl, že piráti na tohle nemají buňky, a proto většinou všechny názvy, co vzešly od nich, jsou neskutečně dementní... proto, když už na to přijde, říkám, že jsem pirát :D :D
Zebřičky je mi líto, ale určitě se u tebe měla dobře a prožila si krásnej život :)  
Že se v papouškách nevyznám, nejsem si úplně jistá, ale není to ten maličkatej ptáček, co dělá pořád dokola takový děsně divný zvuk, co vymývá mozek? :D Neumím to vlastně vůbec popsat, ale sestřenice kdysi měly dvě tyhle potvůrky a ty vydržely tohle prozpěvování jet nonstop.

Počasí, co je teď mi vlastně nijak nevadí, takové pochmurné podzimní dny mám ráda... já mám vlastně ráda skoro všechno, když to nejsou ta vedra v létě, kdy se nedá vylézt ven :D... připomíná mi to, že už se blíží konec října a já brzy budu péct dýňový koláč 8D

2 Sakura Minamino / Tweedledee Sakura Minamino / Tweedledee | E-mail | Web | 17. října 2013 v 18:01 | Reagovat

První triko si hodlám objednat k blížícím se narozeninám :3

3 Gabriella Gabriella | Web | 17. října 2013 v 18:32 | Reagovat

[1]: Tak fajn, v tom případě jsem taky pirát. A ano, zebřička je přesně to neustále troubící a poskakující zvířátko :D Já už to ani nevnímám, ale zezačátku to bylo dost otravné.

Já mám podzim ráda a tohle počasí vlastně taky, ale jen když můžu být zalezlá hezky doma. Má to pak takovou skvělou atmosféru :) Když se ale musím brodit blátem, jsem celá mokrá a přes brýle nic nevidím, to se mi opravdu nelíbí.

[2]: Já jsem na to jen tak náhodou narazila a myslela jsem, že si ho naježím pod stromeček, ale fakt to nevydržím :D Je skvělý!

[2]:

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Oblíbenci: