Zajímavý nadpis článku se vymýšlí těžko aneb už je to tu zas

22. září 2013 v 15:11 |  Kňučení
Na úvod bych zmínila nový vzhled mého krutopřísně cool blogíšku. Obrázek v záhlaví pochází z DeviantArtu a je takový podzimní, proto jsem ho tam dala. A k němu se mi hodila ta modrá. Neovládám žádnou počítačvou grafiku a je mi to jedno. Jsem skromná a taky bez toho žiju.
Následovat bude nejspíš dlouhý článek deníčkového typu plný mých skromných názorů. Mě osobně takové číst baví, tak doufám, že nejsem takový stalker sama :)

Uplynulý pracovní týden byl dost studený, upršený a nudný. Měla jsem taky takovou pořád ustýskanou náladu, že i když jsem svého milovaného vídala každý večer, stejně mi celé dny hrozně chyběl a dokonce jsem i kvůli tomu ráda chodila dřív do práce, jen abych ho více viděla.
Řekl dvě věci, které se mi moc líbily a připadají mi chytré.
Za prvé mi vyprávěl, jak na byl ve škole za exota, když řekl, že nemá rád jména. On moc rád vymýšlí každému přezdívky, hlavně lidem z práce, tam je kvalitní materiál. Říká, že jméno o člověku nic neřekne. Stejné jméno nosí tisíce dalších lidí a je to takové bezbarvé. Kdežto když máme v práci Pískle, Ještěra, Pokémona, paní Jehlu a spoustu dalších, vystihuje to ty lidi daleko líp. Jistěže je mi jasné, že by se ti lidi chtěli takhle jmenovat doopravdy, ale i tak mi ta myšlenka nepřipadá úplně scestná.
Za druhé jsme zase přemýšleli a vymýšleli, kam se vůbec příští rok přestěhujeme. Že by možná byl lepší postavit si normální domeček. A když mi vykládal, jak by jej budoval, řekl, že je dobré se v tohmle směru poučit z historie. Protože kdysi stavěli různé megastavby a drží to dodnes, tak museli skara dobře vědět, co dělají :)

Jinak mi v té mé ustýskanosti a otrávenosti značně pomáhal Doctor. Zase, ale co už. A to tak intenzivně, že jsem po menším záseku najednou dokoukala pátou řadu, ani nevím jak. Naprosto upřímně a bez nadsázky musím říct, že při vší úctě ke všemu předešlému tohle byla ta největší pecka, co jsem kdy viděla, od začátku do konce. V předchozích sériích bylo vždycky několik dílů, které mě nebavily. Myslí, že jsem nějaký dokonce ani nedokoukala, protože mě štval a nudil. To se tady nestalo ani na chvilku. Amy Pondová je daleko lepší společnice než moje dříve oblíbená Rose. Snad kromě Donny. Rory je týpek, a kdo říká, že by někoho takového nechtěl domů, lže. A jak už jsem řekla dříve, při vší úctě k panu Tennantovi, pan Smith jako Doctor jemi zkrátka z neznámých důvodů tak nějak sympatičtější a bližší.
Teď budu hrozně zlá, ale abych se pořád jenom nerozplývala, pořád nemůžu přijít na chuť River. Ta paní mi prostě něčím pořád vadí, a i když to s ní bývá komické, stále v ní nenacházím tu všeobecně opěvovanou úžasnost. Je to taková vševědoucí ultrasuperžena, a i když občas projeví nějaké city, stejně jí to nevěřím. Takovéto typy postav já zkrátka nerada.
Hrozně jsem plakala u toho dílu s Van Goghem. To, jak tam byl život toho pána podaný, mi trochu připomínalo moji dřívější opuštěnost. A ten konec byl zkrátka hrozně dojemný a nikdo to nemůže popřít. Pak jsem se mohla smíchem potrvat u epizody následující a u posledního dvoudílu jsem opět plakala, radostí i smutkem. A to se mi hrozně líbí, že i když je to jen fiktivní seriál, v člověku to vyvolá nějaké emoce, díky kterým se mu pak jeho vlastní život zdá tak nějak lepší a zajímavější. Nebo alespoň u mě to tak funguje.

Tím se dostávám k něčemu, nad čím jsem hodně přemýšlela a čím ze sebe zase udělám vyvržence. I tady, ale mě asi není souzeno být nějak populární, tak proč ne. Osobně nemůžu pochopit tu obecnou nenávist k panu Moffatovi. Já ty epizody, které napsal on, považuju za ty nejlepší, co se v celém seriálu objevily. Lidi pořád vykřikují, že je zlý a bezcitný, že ubližuje sympatickým oblíbeným postavám a že to není fér. Ale já se ptám, je snad život fér? Jasně, teď určitě argumentujete tím, že je to přece jen seriál a že se na to díváte pro odreagování a tahle to ten účel neplní, neb vás to citově ruinuje. Má upřímná rada by zněla, abyste na to tedy nekoukali, ale až tak moc zlá být nechci. Já si myslím, že by bylo špatně, kdyby to pořád končilo jako pohádka. To by za cvhilku byla nuda, to musíte uznat. Ono to stejně dřív nebo později v naprosté většině případů stejně nakonec dopadně dobře. Ne. Podle mého skromného názoru právě tohleto zamotávání a ubližování oblíbeným postavám vyvolává v lidech právě ty emoce, kvůli kterým mě to baví a nutí mě to o tom přemýšlět a sledovat to dál.
Teď jsem určitě hrozně zlá a necitelná já :D A špatný Whovian a kdesi cosi. Když už jsme u toho, tak neplánuju sledovat klasické řady, protože si myslím, že by mě nebavily. Zlá budu taky proto, že ačkoli jsem si ten seriál velmi oblíbila a hrozně moc se mi o tom líbí přemýšlet a snít, beru to tak, že je to zkrátka jen fikce pro pobavení. Neskutečně skvělá fikce, ale nic víc ani nic míň.
A za svými názory si stojím.

Půjdu vyvenčit konice a pak jsem si stáhla Hvězdy nám nepřály, tak chci číst. V lese bude zase určitě plno idiotů na houbách a já budu asi agresivní. Přestože jsem obvykle tvor mírumilovný, nějak jsem se teď rozohnila :D
 


Komentáře

1 Guizmo Guizmo | E-mail | Web | 24. září 2013 v 21:05 | Reagovat

To je jako vztah se sourozencem, vlastně ho máš ráda, ale nadáváš na něj, protože ti krade hračky, ale když na něj někdo dělá ramena, tak koušeš a nenecháš na něj sáhnout =D
Whoviani Moffata žerou, ale on jim dělá naschvály a hraje si s nima, tak na něj nadávaj a když někdo dělá ramena, tak Moffa koušou a škrábou.

2 Guizmo Guizmo | E-mail | Web | 24. září 2013 v 21:10 | Reagovat

[1]: Proč se ta poslední věta napsala úplně obráceně?!
Nikdy nepojmenovávej počítač po něčem, co má vlastní mozek...
Nebo si bude dělat co chce.
když si z poslední věty škrtneš to "Moffa"
tak je to přesně to co sem chtěla říct

3 Kňuč Kňuč | Web | 25. září 2013 v 19:47 | Reagovat

[2]: Pochopila jsem :D Děkuju za vysvětlení, tento jev se mi zdál opravdu velmi nepochopitelný a děsila jsem se, že lidi jsou fakt blbí všude stejně a všichni stejně :D Díkybohu tedy nejsou. No, som ještě nováček :)

4 Guizmo Guizmo | E-mail | Web | 25. září 2013 v 20:31 | Reagovat

[3]: Nejsou blbí, jenom už jim docházej nervy chuděrkům whovianským.
Protože, čekáš několik měsíců na pár dílů a když už konečně vyjdou, tak ten poslední nejočekávanější díl skončí, fakt úplně v nejhorší chvíli kdy se objeví úplně nová postava, prohlásí několik vět, který ti pocuchaj mozek a on ti pak teče z uší ven a když to dořekne, tak se objeví titulek s tím, kdo to je a že další vysvětlující díl bude PANEBOŽE až za třičtvrtě roku ... =D

5 Kelly Kelly | Web | 29. září 2013 v 16:34 | Reagovat

Nebudeš sledovat klasické řady, protože si myslíš, že by tě nebavily? Jako všechny tvoje ostatní důvody beru, ale tohle je fakt hloupý předpoklad :) Sama na klasické řady koukám a ano, uznávám, že některé díly za moc nestojí, ale to je opravdu jen minimum a ten zbytek je vážně luxusní ;) Ale nehodlám nikoho do ničeho nutit, nicméně k tomuhle jsem se vyjádřit musela.

6 Kňuč Kňuč | Web | 2. října 2013 v 11:20 | Reagovat

[5]: V pořádku, já to beru. Jsem ráda, když se k těm mým plkům někdo vyjádří.
Ono totiž se mnou se to má takto: já jsem o všem, od Harryho Pottera až teď po Doctora, hrozně tvrdila, že je to nesmysl a že mě to jistě nebude bavit a že se na to nikdy dívat nebudu. A pokaždý to dopadlo tak, že jsem se do dané věci šíleně zbláznila a proklínala jsem se za to, co jsem kdy tvrdila špatného. Takže je dost dobře možné, že budu zase zvědavá, stáhnu si jen tak na zkoušku jeden ten starý díl a pak to skouknu celé a budu nadšená :D Jen to v nejbližší době opravdu neplánuju, protože je další spousta věcí, které chci vidět, a hrozně málo času.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Oblíbenci: