Opět mezi mudly, tentokrát poránu

9. září 2013 v 19:54 |  Kňučení
Jak mě se tam hrozně nechtělo! Nicméně zatím dobrý.

Hned někdy zkraje další desetihodinové šichty jsem si vzpomněla na jeden citát z Harryho Pottera:

"It does not to dwell on dreams, Harry, and forget to live."



Zase jsem se vrátila ke své úvaze o fikci a realitě a myslím, že tahle větička se k tomu také hezky hodí. Dříve mě trochu znervózňovala, ale teď už žiju myslím dostatečně :) Stejně jsem nějakou chvíli zase žasla nad tím, jak je paní Rowlingová a její dílo geniální.

Když dorazili ostatní kolegové a kolegyně, přepadla mě sebelítost. Začalo se tam řešit, jaký je to skandál, že prší, a co bylo hustýho ve Výměně manželek a podobných nesmyslech. Sebelítost proto, že jsem hrozně nepochopená, opuštěná a nemám se s nimi o čem bavit. Protože jenom zmínit, že se mi líbil třeba Iron Man je tam jednosměrná jízdenka do zatracení. Ale je litovat se kvůli tomu je zbytečné. Jsou to mudlové, že jo. A není pravda, že jsem opuštěná. Naštěstí to příliš dlouho netrvalo a přisuzuju ten záchvat i ospalosti.

Jenže já mám bohatou představivost a spoustu materiálu k dětinskému snílkaření, a tak jsem z té pakárny utíkala do svých světů co to šlo. A rázem to bylo mnohem lepší :) Hodně jsem přemýšlela o své megaultrakrutopřísné fanfiction, kterou mám v hlavě tak zhruba načrtnutou. Napadl mě už druhý díl :D Vzniklo to na základě sobotního večera venku na Vařečce rytíře Žumbery (ten název mi připadá silně komický), kdy mi fantazie také utíkala všude možně. Druhý díl by byl o setkání mé univerzální hrdinky s přáteli a mě samotné, a bylo by to naprosto epické, geniální a kdovíco ještě :D Vynalézala jsem hlavně dialogy, aby byly autentické, a to mě moc bavilo. Jen si nejsem jistá, jestli by to na papíře nevypadalo dementně :) Ovšem za pokus to myslím stojí. Možná až se někdy budu opravdu moc nudit nebo mě náhle nakopne nějaká múza, tak potom to zkusím :D

Pak budu dělat toto:
:´D

Dál jsem vymyslela, že bych si na zimu přála modrý, červený nebo fialový kabátek. Mám hrozně ráda barvy, čím víc, tím líp, a je mi naprosto jedno, jestli to k sobě ladí nebo jestli je to in. V hnusné šedivé zimě by mi takový kousek mohl značně zlepšit náladu. A koupila jsem si červené gumáky :) Potřebuju je ke konicím a v té červené budu hrozně kchůl, až se budu brodit bahnem :D

Minulý týden jsem taky hodně myslela na to, jaké to bude, až opustím rodný dům. Bylo mi z toho docela smutno a trochu mě to děsilo, protože se to nezadržitelně blíží. Ovšem momentálně se té chvíle nemůžu dočkat :D A nejradši bych někam daleko. Zatím ovšem tady aspoň ještě dneska nemusím spát :)


Na neurčitou dobu se zase poroučíme :D
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Oblíbenci: