Nejlepší je, když se moc neplánuje

8. září 2013 v 12:41 |  Kňučení
Aneb jak jsme si užíli poslední zbytek léta a jeden z posledních výletů.
Přes týden jsem přemýšlela, jak by blo vhodné strávit sobotu, jež měla být slunečná a letně teplá. Nic moc jsem nevymyslela a počítala jsem s povalováním někde na louce, jako minulý týden. To bylo sice taky fajn, ale říkala jsem si, že by to chtělo ještě něco vidět a zažít, ať mám v zimě nač vzpomínat.
V sobotu ráno jsme tedy požádali o pomoc pana Googla, ovšem ani ten nám nějak moc nepomohl. Jediné, co nás z jeho nabídky zaujalo, byla plzeňská akce nesoucí název Vařečka rytíře Žumbery :) Ale ani tam se nám zprvu příliš nechtělo.
Pak jsem si vzpomněla na velikonoční výlet. Na Veký pátek byl ještě sníh a hnusná zima, a tehdy jsme se byli podívat po různých památkách v okolí včetně kálštera v Kladrubech u Stříbra. Tam se mi moc líbilo, tak jsem říkala, že bych se tam ráda podívala, až bude hezky. ož včera bylo, a tak se rozhodlo, že se podíváme tam.

Skutečně tam bylo krásně. Mě takové hstorické stavby a hrady a zámky velmi baví navštěvovat. Ráda se něco dozvím a ráda poslouchám staré příběhy a hrozně se mi líbí atmosféra těch míst. A tento káštěr skutečně stojí za návštěvu.
Fascinovala mě tam hlavně knihovna. Třicet tisíc neskutečně starých knížek psaných zvláštními jazyky, to byla zkrátka nádhera. Jenže, malý kňuč kouká na Doctora Who. A knihovny jsou nebezpečné, že jo :D Taky tam všude byla spousta soch! Snažila jsem se nemrkat, ale bylo jich tam tolik, že nechápu, že ještě žiju :D Pokud to ovšem vezmu z toho "normálního" pohledu, tak ty sochy byly krásné. Hlavně ty antické. Kdysi mi kdosi řekl, že vypadám jako antická socha. A hezké je, že se příliš nepletl :)
Nejkrásnější tam ovšem byl kostel. Ten byl tak krásný, že nenacházím slova, kterými bych to popsala. To se zkrátka musí vidět :) Jenže tam se celá prohlídka taky dost pokazila. V naší skupince se nacházel jakýsi prostoduše vyhlížející týpek v teplácích s podobně vyhlížející dylinkou. Neustále měl v ruce telefon, a stoprocentně na něj něco vyfotil, přestože je tam focení zakázané. Proč by jinak potřeboval během prohlídky telefon, že. Slečna průvodkyně ho naprosto slušně a v klidu upozornila, že by měl ten telefon zandat a že se tam fotit nesmí. Ovšem chlápek začal arogantně vykládat, že nefotí a že telefon neschová a že na něj slečna průvodkyně útočí, což vůbec nebyla pravda. Došlo to až tak daleko, že se slečna rozplakala a křičela na něj v kostele. Osobně bych takového debila rovnou vykopla, kdybych na to měa právo. Obdivuju slečnu za to, že to neudělala a dokázala prohlídku dokončit. Ale bylo to celé dost blbá situace. Průvodkyně mi bylo líto a chtěla jsem něco udělat, čím bych ji povzbudila, jenže jsem nevěděla co a taky mi v pododbných situacích dost chybí odvaha. Vážně už to po tomhle výstupu nestálo za nic, protože jsem z toho byla dost smutná a naštvaná a bylo mi to líto, protože jinak to bylo skutečně moc zajímavé. Sečna průvodkyně povídala hezky a zajímavě a bylo vidět, že jí to baví. A pak se objeví jeden blb a zkazí to všem. Dost mě to mrzelo a dlouho mi trvalo, než jsem se z toho trochu oklepala.
Když jsme opustili klášter, byly teprve asi čtyři odpoledne. Příliš brzy na návrat domů :) Tak jsme museli vymyslet, co by se dalo podniknout dále. Nakonec jsme se dohodli, že by nemuselo být tak špatné přece jen zase navštívit naše krajské město a podívat se na Vařečku. Navíc tam měl hrát Katapult, tak jsme mysleli, že by bylo fajn si to poslechnout. Jenže i na to bylo ještě příliš brzy, a tak jsme zakotvili v obchoďáku. Dali jsme si mekáč, okoukli jsme husté telefon a jiné věci v jakémsi elektru a zašli jsme si do Tesca pro pití. Nakonec jsme si odtamtud kromě zázvorky odnesli ještě ňam ňam donutky na později, Sprite na doma k Metaxe, FandF magazín zadarmo a omalovánky s koníky :D Proč ne. Až bude hnusně a nebudeme oci chodit ven, budeme si vybarvovat :D
Po nákupech jsme se přesunuli na Doubravku, kde se akce konala a kde to hrozně žije pořád. Nejdřív hrál jakýsi Beatles revival, což bylo fajn poslouchat, i když si jinak myslím, že Beatles jsou dost přeceňovaní. No a po nich nastoupil konečně Katapult, na který jsme se těšili nejvíc. A oprávněně, protože to byl opravdu nářez. Moc takových oncertů venku pod hvězdami jsem nenavštívila, tak to pro mě byl ohromný skvělý zážitek. I když byla mlému kňuči zima, krásně si to užil a byl nadšený a šťastný!
Ovšem na vrchol spokojenosti se dostal ještě potom. To byl totiž vyvezen na kopec, odkud byl dechberoucí výhled na noční Plzeň. Bylo mi to slíbeno při prvním společném výletu tam, kdy jsme kopec sice navštívili, ale byla mlha, sníh a zima. V jednom z posledních teplých dnů se to konečně podařilo uskutečnit, a byla jsem skutečně naprosto nadšená a šťastná a spokojená. Myslete si o tom co chcete, ale když stojíte na kopci, držíte za ruku vaši nejmilovanější osobu, pod vámá se rozkládá noční velkoměsto a z auta hraje I´ve had the time of my life, je to prostě nepopsatelně krásné :)
Spát jsme šli až po půlnoci, a to bylo také výjimečné. Vzhledem k našemu celoletnímu pracovnímu vytížení jsme totiž kažou sobotu odpadli nejpozději v 11. No co. Příští vikend bude nic moc, jelikož bude školní, a pak to tak bude pořád. Zanedlouho bude taky zas zima. Ale můžu žít s pocitem, že poslední pořádně letní sobotu jsme si užili na maximum a krásně. I když to byl takový nevalně vypadající narychlo slepený výlet :)

Níže několik momentek, včetně jednoho egomaniakálního obrázku :D
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Oblíbenci: