Sevenday weekend

25. srpna 2013 v 18:40 |  Kňučení
Tedy, abych byla přesná, tak to bude volných dnů celkem devět. A já si pořád úplně neuvědomuju, co to všechno znamená. Což bude možná v konečném důsledku lepší.

Dlouho už nám nepršelo, že? A mě to vůbec, ale vůbec nevadilo. Pořád bylo lepší být zalezlá v pokoji kvůli vedru, než kvůli dešti.

V noci jsem nemohla spát, a tak jsem využila mobilního internetu a četla jsem si theunderland.blog.cz. Ano, občas jsem hrozný stalker :D Jsem zase jednou hrozně ráda, že jsem šla raději dřít do fabriky než na vysokou. Mám vlastně krásný klid. Když jsem pak zase usnula, zdálo se mi o jedenáctém Doctorovi, mém alter egu a hvězdách. Bylo to...no, velmi, velmi hezké :) Jenže když se z takového snu probudíte a zjistíte, že na vás koukají pomněnkové oči patřící vaší drahé polovičce, kterou byste ani za tisíc Doctorů skutečně nevyměnili, cítíte se trochu provinile :D
Dopoledne jsem strávila pozorováním svých papoušků a internetových nesmyslů. Včera jsem si totiž doveza tři nové aymarky, a je zábavné sledovat všechno opeřenectvo takhle pohromadě. Ne, vůbec jsem původně nechtěla jen dva ptáčky :) A to ještě vůbec nezaručuju, že současných 7 kusů je konečný počet :D
Stejně jsem ale byla taková mrzutá a lítostivá. Kvůli tomu, co jsem předvedla u snídaně. Já vím, že to nikdo z nich nemyslel zle, a rozhodně mi nechtěli nijak ublížit, ale stejně se mi to nelíbilo. Mě hrozně štve, že se kvůli každému nesmyslu hned rozpláču, i když vím, že je to zbyečné. Ale ať se mi to jakkoli nelíbí, nedokážu tomu zkrátka zabránit. Dost se pak za to na sebe zlobím a nechci, aby to někdo věděl, a když už náhodou ano, tak to nechci dále rozebírat ještě před někým dalším. Připadám si pak strašně hloupá a taky zlá a hlavně se moc, moc stydím. Protože tohle by přece neměl dělat někdo, koho Moudrý klobouk poslal tam, kam míří všechna statečná srdce. Ale tak snad už jsme si to všichni ujasnili a nechci na to víc už myslet.

Pak někdy po obědě jsem konečně skoukla poslední díl 4. série Doctora. Ano, až takový zločinec jsem, že jsem viděla první dva díly páté, než jsem kompletně dokoukala sérii předchozí. Ale byla jsem k tomu donucena situací a nijak mi to nevadí. Zase jsem se rozbrečela jako malá, ovšem v tomhle případě to bylo spíš radostí. Ono to vždycky dříve nebo později nakonec dobře dopadne - takovým hrozně hezkým, milým způsobem. Aspoň mě to tak připadá :) Každopádně rozloučení s desátým Doctorem to bylo více než důstojné, i když přece jen trochu smutné. To jsem ale snesla líp, když už jsem věděla, co přijde dále :)
Měla jsem z toho ale zase takovou sentimenální náladu. A přestože pršelo a většina lidí v takovém počasí zůstává doma, já jsem musela jít ven a postarat se o své "stádo" klisen. Sice jsem to zkrouhla na nutné mnimum, stejně jsem na tom dešti dobré tři hodiny strávila. Vrátila jsem se tedy zmrzlá a totálné promáčená, ale i tak to bylo fajn. V takovém počasí totiž nikdo není venku a dobře se tak také přemýšlí. Tak nebo tak, déšť a mlha se mi rozhodně nelíbí.

Později večer, až se budu choulit ke shora zmiňovanému chlapci a poslouchat bunování deště o plechovou střechu, mi to možná dojde. Že celých ještě sedm dní si můžeme dělat, co chceme!
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Oblíbenci: