O nákupech, mudlech a kouzlení

18. srpna 2013 v 13:02 |  O něčem konkrétním
Ono to tak většinou bývá, že když si něco hrozně plánuju a těším se na to, nějak se to pak zamotám a dopadne to zvláštně.
A tak jsem si teď celý týden vymýšlela, jak pojedeme do Plzně a navštívím Levné knihy, kde se dá sehnat spousta zajímavých věcí za málo peněz, a zverimex, kde si koupím nové zebřičky a nějaké věci pro papouchy. A taky na kino. A na mekáč.


Nejprve jsme se vydali prozkoumat zverimex vedle Levných knih, kde se měli výše zmínění ptáčci nacházet. No, nacházelo se tam kulový, pouze jeden žako, a ten tam byl jen dekorativní. Tak jsme pokračovali ke knížkám. Ovšem tam jsem s hrůzou shledala, že je zavřeno, zamčeno, pusto a prázdno. Nevím, co se s tím krásným obchodem stalo, ale rozhodně jsem z toho byla velmi smutná a mrzutá.
Po tomto hořkém zklamání jsme šli obhlédnout situaci do zverimexu uvnitř v Olympii. Tam zebřičky sice měli, ale za jednu chtěli 165 korun! To je hrozně moc, vzhledem k tomu, že běžně se dají sehnat maximálně do stovky za kus. Tak jsem byla vyděšená a rozmrzelá podruhé.
Dále jsem se dozvěděla, že zrušili i normální knihkupectví uvnitř a udělali místo něj Tchibo obchod, takže jsou tam teď všude jen samé hadry a cetky pro dylinky.
Šli jsme ted okukovat aspoň do Electro Worldu, kde měli k vyzkoušení Book of Spells, čož mě hrozně fascinuje, jenže jsem si toho všimla, když už jsme museli jít Křičící
No a film o panu Jobsovi byl veskrze podivný. Byl zajímavě natočený, dobře zahraný a pár hezkých scén sse tam našlo, ale celkově nic moc světu nesdělil.
Nicméně před filmem nás napadlo ještě zkusit prohlédnout inzeráty, jestli někdo poblíž Plzně ty zpropadené zebřičky neprodává, a případně se pro ně cestou zpátky stavět. To se nám nakonec poštěstilo, i když jsme museli projet děsivými končinami, něž jsme dospěli k cíli. Ale jsou krásné a mám z nich radost.

Cestou jsem se rozhlížela po kraji, po zlatých a posekaných polích, slunečnících, loukách a městech v teplém pozdně letním slunci, což dělám ráda. Většinou mě přitom napadají zajímavé myšlenky.
Včera jsem trochu trochu vzpomínala na staré a časy a přemýšlela jsem o těch současných. Nedávno jsem z nudy jen tak náhodně prolézala různé blogy, jejichž vlastníky byli vesměs příznivci Harryho Pottera a jiných podobně skvělých věcí. A ano, i toto čtení mě přimělo konečně si založit vlastní blog.
Nicméně včera jsem přemýšlela o tom, že jsou to jistě správní lidé a jak je hrozně zajímavé a kreativní a chytré, co si k tomu vmýšlejí. Vzpomínala jsem na doby, kdy jsem tohle dělala také a jak mě to bavilo.
Víte, dříve byly doby, kdy jsem neměla kamarády, nikdo mě nechápal, já nechápala je, byla jsem pořád sama a lidi na mě byli hnusní. Začala jsem tehdy číst ty kouzelné knížky a v nich jsem kamarády našla. Zažívala jsem všechna ta dobrodružství a hodně mi to pomohlo.
Později jsem si vytvořila svojí alternativní realitu, v níž jsem měla své hrozně husté alter ego a neexistovala tam přihlouplá Ginny, kterou jsem nidky nechápala :D Místo ní jsem si tam nastrčila svojí hrdinku, což byla dcera jednoho z bratrů paní Weasleyové, který byl zavražděn, a jelikož její matka zemřela nedlouho předtím, vyrůstala právě u své tetičky a strýčka se šesti bratranci :) Měla jsem to promyšlené docela dobře a do toho světa jsem utíkala dlouhá léta. Ještě i potom, co jsem začala pracovat, protože tam to zkraje blo také hrozné.
Jenže později jsem se bláznivě zamilovala do mudly, který sice tyhle věci tolik neprožívá, ale pořád je nejkouzelnější osobou, jíž jsem kdy potkala. Najít někoho takového v tomhle hrozném mudly prolezlém kraji je už tak úspěch. A je to tak správně a nikoho jiného na světě už nechci, i kdyby se objevilo tisíc kouzelníků, kteří by o mě najednou stáli :)
Nicméně mé čarodějnické alter ego jsem během toho roku stejně odsunula kamsi dozadu a ani na Harryho celkově jsem si ostudně příliš nevzpomněla.
Včera mi to přišlo docela škoda. Utéci od reality občas potřebuju pořád, tak proč bych nemohla nadále vmýšlet příběhy Weasleyovic děvčete? A i kdybych utíkat nepotřebovala, je to přece sranda. Občas si hrát, dělat z nekouzelných věcí kouzelné a nechat mé hrozně nebelvírské alter ego vyplout na povrch :)
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Oblíbenci: