Prázdný nadpis

1. května 2017 v 20:07 |  Kňučení
Od posledního článku uběhla dlouhá doba.
Mám pocit, že byla ještě delší, než byla, protože se během ní několikrát vystřídala všechna roční období, včetně drsné horské zimy, což mě naplnilo obavami o rostliny a mozkomoří náladou. V téhle části roku už sníh prostě nechcete, ani trochu ne, teď už chcete chodit číst do lesa a být venku, co vám to světlo dovolí, protože zimního lenošení už bylo víc než dost.

 

Kuňkání a kousek historie

14. dubna 2017 v 20:04 |  Kňučení
Ještě tomu není ani týden, co se odehrálo jedno čarodějnické setkání spojené s dobrodružnou výpravou, a už se to zdá být mnohem delší doba. A přestože jsem si v pondělí večer ve svém pelíšku u Fantastických zvířat (usnula jsem po dvaceti minutách) říkala, že se mi teď dlouhou dobu zase nebude nikam chtít, ten pocit odešel asi hned v úterý.
Škoda, že žiju tak pitomě daleko. Ovšem svoje magický lesy bych napořád neopustila, přestože se po nich chodí hůř než po těch placatých, tak si to radši dojedu.

Long time no see

30. března 2017 v 21:05 |  Kňučení
Skoro jsem zapomněla, že existuje blog. Tedy tenhle, o těch ostatních stále dobře vím.
Březen byl měsíc veskrze podivný; příplížil se nepozorován a náhle, a rychle ubíhal, aniž bych to výrazněji postřehla, protože s sebou přinesl divné nálady, asi abych si ten konec zimy ještě užila. Trochu paradoxní je, že ta zima vůbec nebyla tak hrozná, netrvala přehnaně dlouho, nebyla žádná velká bláta ani bouře a neděly se žádné děsivé věci, kterých jsem se bála na podzim.
Jen mi prostě občas lidově řečeno jebe v palici.


Kam dál

Reklama
Oblíbenci: